Superman (profil)

Existuje jeden zásadní rozdíl mezi historií a mýtem. Historie se sice kdysi stala, ale dnes uz není zivá a slouzí pouze ke studiu a obdivu. Na rozdíl od toho se mýtus nikdy nestal, ale je stále zivý. Je schopen na nás emocionálne pusobit a ovlivnovat nás zivot. Mnoho historických událostí sice dalo vzniknout mýtum, ale zivé na nich je vetsinou práve to co není pravdivé, jak chytre podtrhnul i Garth Ennis v záverecném booku Preachera „Alamo“.
Americané si potrpí na mýty. Proste jsou takoví a protoze nemají vlastní historii delsí nez nekolik staletí, zdímají z ní co mohou. Vyzdímali ze svých hlav Deklaraci nezávislosti, pak první demokratickou ústavu na svete a ze vsech sil se snazí ji dodrzovat a naplnovat vlastní predstavy o spravedlnosti a podobe ideálního sveta. Jedna z klasických amerických mytologických postav je správný chlapec, který bojuje za správné americké ideály – svobodu a spravedlnost. A jako má mnohé americké mesto takového správného chlapce jako svého serifa, který je tam predevsím od toho aby nakopal zlosynum zadek, tak Metropolis má svého Supermana, Gotham Batmana a Salvation Jesseho Custera. S tím nikdo nic neudelá, patrí to proste k tradici.
Kdyz v roce 1933 pouzil Jerome Siegel poprvé jméno Superman ve svém kresleném príbehu, byla postava jeste zlocincem a nic nenasvedcovalo její budoucí oblibe. Siegel z nej spolecne s výtvarníkem Josephem Schusterem nakonec udelal hrdinu a to se svetu za pár let vyplatilo. Hrdiny tehdejsích príbehu byli totiz pouze detektivové (Dick Tracy), cestovatelé a podobná verbez (Tarzan), o porádného superhrdinu clovek ani náhodou nezavadil. To ze vznikla postava jako Superman znamenalo pro comics zásadní posun v mozném rozvíjení charakteru postav. Koneckoncu uz Shakespeare vedel, ze pouzívání dvojí identity je skvelá vec, která dává príbehum stávu.

Krátké intro pro ty, kdo netusí oc jde:

Superman je obyvatel planety Krypton, která byla znicena výbuchem. Nez doslo k tragédii, kryptonský manzelský pár Jor-EL a Lara poslali svého syna v kosmické lodi na planetu Zemi. Po pristání lodi se nalezeného dítete ujal bezdetný manzelský pár pozemstanu Jonathan a Marta Kentovi. Díte vyrustalo do puberty normálne jako kazdé jiné, ale pak se u nej zacaly projevovat nadprirozené schopnosti, které byly zpusobeny rozdílností kryptonského organismu v pozemském prostredí (schopnost létat, supersluch, rentgenový pohled, odolnost strelám, poprípade atomové bombe atd.). Jediná jeho slabost je na magii a kryptonit (nerost z jeho rodné planety). Superman se cítil povinován slouzit lidem, za tímto úcelem si vytvoril skrytou identitu reportéra velkomestských novin Daily Planet, kde vystupoval jako Clark Kent. Jeho nejblizsí spolupracovnicí/snoubenkou/manzelkou se stala Lois Lane, nejblizsími práteli pak Jimmy Olsen (novinový poslícek/fotograf) a Perry White (séfredaktor). Ve svém boji za bezpecnejsí svet narazil za 60 let své existence na celou plejádu zlocincu a spojencu. V soucasnosti je stastne zenat s Lois (ovsem jako v kazdém vztahu má i Superman problémy), obcas se schází s Wonder Women. Je clenem JLA, kde si díky svým kvalitám vydobyl vedoucí postavení.
Pochopitelne jak je v comicsu zvykem, kazdá z techto skutecností má nekolik variant.

Zlatý vek comicsu 1938 – 1945

V dubnu 1938 prodali Siegel a Schuster první stránku comicsu se svou postavou za 10 dolaru a vsechna práva k Supermanovi prodali DC (Detective Comics) za 130 dolaru. Postava byla predtím odmítnuta nekolika spolecnostmi, které toho asi dodnes litují. Action Comics No1 predstavilo Clarka Kenta, Lois Lane a noviny Daily Star v 200.000 kopiích po 10 centech.. Císlo 7 se jiz tisklo v 500.000 nákladu.
Tyto první príbehy se dají císt jen s nostalgickým úsmevem, ovsem pro tehdejsí ctenáre to bylo neco nového a pánové z DC mohli chválit svou investici. Lidé znavení svetovou hospodárskou krizí a v predvecer Pearl Harbour byli vdecní za jinou realitu nez tu, kterou jim poskytoval jejich zivot. Superman brzy nasel cestu do médií v celých Spojených Státech. Mnoho prvku pozdeji zdomácnelých v comicsu se poprvé objevilo v jiných médiích.
V roce 1939 zacaly soubezne s comicsem vycházet novinové stripy se Supermanem, které se objevovaly az do roku 1966. V nich se poprvé objevilo jméno planety puvodu Supermana - Krypton, a jména jeho rodicu Jor-El a Lora.
Díky úspechu Action Comics dostal Superman jako první superhrdina svuj vlastní titul „Action Comics - Superman“, který ze zacátku pretiskoval príhody z Action Comics. V 16.císle bylo ctenári predstaveno mesto mest - Metropolis – krízenec New Yorku a dalsích mest východního pobrezí Spojených Státu. S úspechem comiscové série se Superman propracoval v roce 1940 i do rádia – tehdy velmi populárního, kde se na nekolik let zabydlel a kde se poprvé objevil i „kryptonit“ – tajemný nerost ze Supermanovy rodné planety. Casem se objevili Supermanovi hlavní neprátelé, zmenil se název novin, kde Clark pracoval (Daily Planet - ovsem poprvé zmena probehla opet v radio show, kde se zmenené jméno objevilo a kde byl vydavatel pojmenován jako Perry White). Kdyz zacala vysílat televize, okamzite se objevil i jako seriálový hrdina.
Superman se v té dobe nevyznacoval extra výjimecnými schopnostmi – nelétal, pouze skákal (ovsem stále dále a výse) nemel jeste rentgenový pohled ani supersluch a choval se spíse jako F.D.Roosvelt, kdyby mohl chodit. Chytal zlocince, sejdíre a zlocinné maklére, dokonce se pokusil ukoncit druhou svetovou válku, kdyz polapil Stalina s Hitlerem a privedl je do Zenevy k mezinárodnímu soudu.
Hned zpocátku své kariéry se Superman skamarádil i s Batmanem a Robinem. Jako jeho hlavní protivník se vyprofiloval Lex Luthor v roli síleného vedce, který chce (jak jinak) ovládnout svet. Supermanuv svet se postupne zabydloval dalsími postavami (Prankster, Toyman, Mr.Mxyzptlk) a zvídavý ctenár se mohl seznámit i se Supermanem v pubescentním veku v podobe Superboye.
Zlatý vek comicsu zmenil natrvalo svet comicsových postav – místo „obycejných“ lidí nastoupil svet superhrdinu a superbytostí, které se znacne lisily od bezné americké populace. V období 2.svetové války existovala priblizne 400 postav zalozených na chlapíkovi v plástence, které se objevovaly v comicsových sériích. Po skoncení války poptávka po jiné realite upadala a s ní skoncil i zlatý vek.

1946 – 1956

Vydavatelství DC Comics se snazilo vydelávat kde se dalo a puvodní Schusterovu postavu rozmelnilo dalsími dejovými liniemi. Kdyz stvorilo Superboye, puvodní autori Siegel a Schuster vydavatelství zazalovali. Z puvodne pozadované cástky 5.000.000 dolaru dostali jen 100.000 a DC za trest neobnovilo s obema autory smlouvu. Jako dalsí spolecnou práci vytvorili neprílis úspesnou postavu Funnymana a v roce 1949 se rozesli. V poválecném období se postava Supermana jiz bez jejich prispení dále vyvíjela, zvetsila se výrazne rychlost jeho pohybu, jeho schopnosti a Superman zacal dokonce cestovat casem. Zájemci se mohli poprvé seznámit s Kryptonem (domovskou planetou Supermana) a jeho osudem i s adoptivními rodici Supermana - Kentovými. Action Comics - Superman se rozmnozil o dalsí edice – vycházel pravidelne Superboy, kde vystoupila Lana Lang, vedle Lois Lainové dalsí Supermanova famme fatale. Dokonce mel svou edici i Jimmy Olsen, poslícek z Daily Planet.
V roce 1954 jako vedlejsí produkt honu na komunistické carodejnice byl vyhlásen Comics Code Authority. Uvedené narízení znicilo mnoho sérií a poskodilo comicsy, které dále vycházely. DC Comics postavy zustaly na úrovni 12ti az 13tiletých ctenáru po dalsích dvacet let. Díky invenci tehdejsích autoru byl Superman jednou z mála postav, která prezila poválecné období i padesátá léta a vycházela dále. Superman se sice znacky CCA drzí dodnes, ale i kdyz se postava behem devadesátých let vyvinula nad rámec prepubertálního ctení, zádné násilí nebo sex se nekoná.

Stríbrný vek 1956 – 1969

Rozvíjející se zájem o vesmír a rostoucí popularita sci-fi literatury na prelomu padesátých a sedesátých let se nutne odrazila i v Supermanových príbezích. Jsou v té dobe plné vesmírných vetrelcu, robotu a vynálezu, navíc autori objevili zlatou zílu príbehu „co by se stalo, kdyby“ ve kterých Superman delil na cerveného a modrého, umíral, zenil se s Lois, ta zase umírala a oba vstávali z mrtvých. Príbehy bez ladu a skladu probíhaly existujícími sériemi (vlastní radu mela i Lois Lane) a tvorily tak vlastne predchudce soucasných Elseworlds, které zacaly vycházet az v 70.letech. Reakcí na vznik vydavatelství Marvel s mnozstvím hrdinu a nejruznejsích kreatur bylo zalidnování Supermanova sveta mnozstvím nových postav. V tomto období byl doplnen pantheon Supermanových protivníku, prátel a území (Bizzaro, Braniac, Metallo, Supergirl, Krypto, Fortress of Solitude). Situace s úmrtími a vzkríseními se nadále zamotávala, jakákoli casová posloupnost byla definitivne porusena. Problémy s jasnou dejovou osnovou starsích postav, které se mohou vyhnout soucasní autori mely ovsem vsechny tehdejsí postavy – mozná i proto, ze z pocátku nikdo netusil, ze se udrzí na trhu tak dlouho. Bourlivá sedesátá léta s vietnamskou válkou, politickými proklamacemi a revolucí v masové kulture se comicsu díky CCA výrazne nedotkla.

1970 – 1986

Celá pre-Elseworld verze Supermanova zivota byla nazvána Earth-2 a byla nadále doplnována dalsími príbehy. Superman se stal v prubehu let natolik neporazitelným, ze prestal být scenáristicky zajímavý (co taky s hrdinou který vsechny premuze) a jeho schopnosti byly zcela úcelove redukovány O´Neilem na zacátku 70-tých let. Dejové linky se ale nadále zamotávaly na „Earth-1“ a „Earth-2, Superman se dokonce v roce 1976 seznámil se Spidermanem a nekterými dalsími postavami Marvelu.
Pres vsechny mozné dejové zvraty se sesitu více neprodávalo. Nastestí pro budoucnost postavy byl v roce 1977 natocen první celovecerní film „Superman“ s hvezdným obsazením, který z postavy definitivne udelal ikonu a jeden ze symbolu soucasné Ameriky. Díky této ideové injekci ctenári pretrpeli i Supermanova slabsí léta.

Behem 80-tých let s jejich „raeganomikou“ se zmenilo vnímání sveta natolik, ze se otevrela cesta pro „dospelý“ comics i ve Spojených Státech. DC pozdeji reagovalo na novou situaci na trhu vznikem nové rady Vertigo, ale tyto zmeny zasáhly i standardní rady pro nedospelé ctenáre – vydavatelé nechteli ztratit své ctenáre a byli prinuceni dát svým postavám nový rozmer.
Superman byl (a stále je) vlajkovou lodí DC Comics – zisky z postavy nejsou jen z vlastního prodeje comicsu, ale také z nejruznejsích autorských práv na filmy, figurky, kostýmy a spoustu dalsího haraburdí. Byla by vecná skoda, kdyby vydavatelství o tyto peníze melo prijít. Navíc na postave vyrostlo jiz nekolik generací a stala se soucástí Ameriky a jejího pantheonu. Na základe smesice ekonomických tlaku spolu se snahou o udrzení se na trhu se management DC odhodlal k radikálnímu kroku: dal pokyn k novému bodu „Nula“ v Supermanove kariére a prekopání geneze jeho vzniku. Zároven s tím odsouhlasil zásadní zmenu v pohledu na Supermana – Superman se jiz nadále nemel prevlékat za Clarka Kenta, ale naopak novinár Kent se ve volných chvílích prevlékal za Supermana. Tato zmena se ukázala jako pomerne stastná – málokdo se vcítil do Supermanových pocitu, ovsem skoro kazdý se dokázal identifikovat s nekdy smolarským nekdy úspesným Clarkem Kentem, který má neustále patálie nejen s ruznými padouchy, ale i se zenami. Do Supermanova zivota tak pribyly nové prvky, které mohly zaujmout i starsí ctenárskou obec.
Mimochodem ve stejný rok napsal Frank Miller svého skvelého Dark Knight Returns a udelal podobnou sluzbu Batmanovi.

Moderní éra 1986 – dnesek

Pro zmenu Supermanovy image byl vybrán John Byrne. Zásadne zmenil postavy Supermanova vesmíru vcetne jeho detství ve Smallville. Zmenám neusli ani padousi – z síleného vedce Lexe Luthora se stal úspesný businessman se spinavými praktikami, v soucasnosti to dotáhl dokonce na prezidenta Spojených Státu.
Výraznou zmenou prosel Supermanuv vztah k zenám – po letech váhání v roce 1990 pozádal o snatek dlouholetou prítelkyni Lois Lane, o rok pozdeji jí odhalil svou prevlékací obsesi. Kdyz za dalsí rok umrel (po zásahu Doomsdaye) a posléze obzivnul, zacal Warner Bros vysílat na ABC televizní seriál „Nová dobrodruzství Lois a Clarka“. I kdyz se seriál nikdy nedostal do Top Twenty, mel slusnou sledovanost a navzájem se ovlivnoval se Supermanovskými comicsovými radami, podobne jako ve ctyricátých letech, kdyz se comics prolínal s rozhlasovým seriálem. To vedlo k odkládání svatby Lois a Clarka v comicsu po nekolik let (nekdy s vetsí nekdy s mensí invencí). V roce 1996 se svatba v televizi a comicsu minula nakonec jen o tri dny a fanousci mohli být nadseni.
Od té doby prosel Superman nekolika nestastnými inkarnacemi, ovsem vzdy se vrátil k postave, kterou vytycil naposled John Byrne a ke svému klasickému kostýmu. Soucasné príbehy patrí k tomu lepsímu, co Superman nabízí. Postava se prizpusobila soucasnému svetu a je poznat ze se pánové z DC rozhodli jeste chvíli Supermana ponechat nazivu. Investují do kvalitních mainstreamových autoru a kreslíru, kterí podporují Clarka Kenta v tom hlavním, co má delat kazdý správný chlapec: „bojovat za právo a spravedlnost“ v nasem svete.

Ze Supermana se za sedesát let jeho existence stal pojem, který presáhl hranice comicsu a presel do pop-kultury. Pri cetbe jednotlivých príbehu tento pocit sice nemáme, ale v celkovém záberu a v historickém kontextu vývoje comicsu to musíme priznat. Se svým „nikdy nekoncícím bojem“ se stal jedním ze symbolu nadeje v nasem svete. Jiste je spousta jiných comicsu lépe napsaných, lépe nakreslených, humornejsích nebo lepsích v jiném ohledu, ale Superman byl první a je tady nejdéle. Pro mnoho ctenáru z celého sveta je comics spojen práve s ním. Je jiz jedním z mýtu nasí doby a jako mýtus pretrvá i do dalsích let.

Autor: Ludek Kouril
Tento clánek byl publikován 2.7.2002 - dalsí clánky od tohoto autora