Kreslíme comics 3.

Kdo minule poslechl a pilne kreslil, má uz jiste neco natrénováno a vy, co jste byli líní sáhnout na tuzku, se rychle vzpamatujte, protoze náskok pracovitých vcelicek bude stoupat. Samozrejme nepredpokládám, ze by se snad i ta nejpilnejsí pruhovaná potvora naucila za ctrnáct dní bravurne mrskat na papír propracované postavy, ale nedá se nic delat, je cas na dalsí díl.

Jak jsem slíbila, prejdeme pomalu od toporných panáku a panenek k postavám v pohybu. Jestlize jste nad ucebnicí anatomie síleli ze slozitosti stavby kostry a svalstva, urcite vás potesí, kdyz vám reknu, ze se to vsechno jeste podle více ci méne slozitých pravidel a v souladu s fyzikálními zákony pohybuje. Sice vetsinou máme overeno, ze se lze kopnout do vlastního zadku a ze naopak není mozné otocit hlavu o 180 stupnu (prípadným ctenárum - sovám se omlouvám za diskriminaci), ale prevést postavu v libovolné mozné ci nemozné póze na papír tak, aby to k necemu vypadalo, je pomerne slozité.

Ve vsech výtvarných skolách se kreslení postav v pohybu ucí nejprve na nekolika základních pózách, na kterých se dají dobre vysvetlit principy. První je takzvaný kontrapost, kdy jsou jednotlivé cásti tela odklonené od vertikální osy - ramena jsou sklonena na jednu stranu, boky na druhou. Príklad máte na obrázku. Toto pravidlo je dobré si zapamatovat; hodí se, at uz budete kreslit krasavici ve svudné póze nebo cloveka, který nese v jedné ruce kýbl s vodou.

Dalsí, co byste meli zvládat pokud mozno levou zadní, je postava v chuzi a behu. To je pomerne tezké a rozhodne doporucuji sehnat si obrázky s jednotlivými fázemi chuze a behu, a to zepredu, z profilu i ze tríctvrtecního pohledu. Najdete je v libovolné anatomii pro malíre (jsou i v on-line verzi anatomie od Andrewa Loomise). Na co si dát pozor? Za prvé, kazdá postava má nejaké teziste a jemu príslusející teznici, která smeruje vzdy kolmo dolu. Vertikální osa stojící postavy je prodlouzením teznice (na obrázcích ji máte znázornenu cervenou cárou), osa postavy jdoucí ci bezící se od ní v ruzném úhlu odchyluje. Zjednodusene se dá ríci, ze cím vetsí úhel, tím rychlejsí beh.

Krome teznice se pouzívá jeste krivka pohybu. Je to jednoduchá krivka, která zhruba vyjadruje charakter pohybu postavy; nejlépe to asi pochopíte, kdyz se kouknete na obrázek (cervená cára). Hodne comicsových kreslíru tím zacíná - nejprve si rozmyslí a "nahodí" krivku, potom podle ní dokreslí kostru postavy a pak teprve pracují na detailech. Krivka pohybu muze být, ackoliv to zní jako paradox, také úplne rovná :).

Krivky také vyuzijete, kdyz budete kreslit bojující postavy. Kupríkladu, dostane-li nekdo pestí do bricha, pak práve v míste úderu se prohne, zatímco hlava a nohy zustanou zhruba tam, kde byly. Cím silnejsí úder, tím vetsí prohnutí. Pokud si jeste predstavíte cáru, naznacující linii úderu, vznikne jakási sipka, podle které se pri kreslení muzete orientovat. Opet viz obrázek, tentokráte modrá cára.

Pohyb také muzete zduraznit pomocí car a krivek, které sledují napríklad dráhu letu odkopnutého padoucha nebo naznacují vysokou rychlost hrdinovy pesti. Rychle se pohybující postavy a objekty muzete také nakreslit trochu rozmazane, s tím ale opatrne, aby to nevypadalo jako Ruprecht na výlete. Nezapomente, ze v pohybu budou postavám nejspís vlát vlasy a pohyb bude patrný i na oblecení. V comicsu je mozné trochu prehánet, takze kdyz kreslíte situace, kde jde o zivot, muzete ke zvýraznení rychlosti/mrstnosti/neschopnosti zúcastnených pouzít veskeré dostupné prostredky a krivku pohybu prohnout tak, jak by to v reálném zivote nikdy být nemohlo.

Trénovat muzete opet podle reálných modelu, ale bude to asi obtíznejsí - tezko nekoho pozádáte, jestli by se pri výskoku ve vzduchu na moment nezastavil a nepockal, az si ho naskicujete. Takze hojne vyuzijete fotografie a obrázky, které, jak doufám, pilne vyhledáváte a schranujete (jestli se nepletu, mluvila jsem o tom uz v prvním dílu). Máte-li pocítac a nevadí vám, ze budete muset chvilku shánet, doporucuji program Poser od firmy Metacreations; je to speciální software pro práci s trojrozmernými modely lidských (i zvírecích) postav. Vybranou figuru si muzete nastavit do libovolné pozice, podle potreby si ji nasvítit a doupravit a pouzít ji jako model. Modely postav se dají sehnat i ve formátech pro ostatní 3D software, takze kdo vlastní a ovládá 3D Studio Max, Blender a jim podobné, nemusí ani shánet Poser. A komu nic z toho mnoho neríká, nemusí mít komplexy, Leonardo da Vinci taky pocítac nemel a obesel se i bez nej :).

Co bude v prístím dílu jeste nevím jiste, ale predpokládám, ze bych mohla napsat neco ohledne speciálních druhu postav - trpaslíku, mutantu, supersvalovcu a podobné sbere.

Autor: Adéla Bartlová
Tento clánek byl publikován 15.7.2002 - dalsí clánky od tohoto autora