 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
Batman - temný rytír, temné mesto 
Netopýrího muze uz potkala behem jeho dlouhé, pestré a patricne rozkosatelé kariéry spousta vecí. Pomineme-li uz samotné jeho zrození (gothamskými ulickami po nocích choditi, o odkráglované rodice si koledovati), narazil v prubehu tech sedesáti let na takovou partu magoru, ze by z toho jeden získal pocit, ze celý Gotham je jen umele pestovaná laborator se studijními vzorky doktora Chocholouska. Pekelne rozsklebený Joker sice zaujímá na piedestalu gothamských psychousu místo celné, v patách mu vsak drepí hned nekolik dalsích exempláru, hodných peclivejsího pohledu. Tucnácky srdecný Penguin se v nasich comicsových koncinách pouze dvakrát mihl - v Kamenáku Alana Moora a Briana Bollanda (CREW 3 - 5) a anekdotické hrícce samotného Bollanda Dobrý clovek jeste zije (CREW 10), o Mr. Freezovi si Batman jen popovídal s Jokerem v jednom z nejlepsích batmanovských kratasu, které znám - Cernobílý svet (CREW 7), kockoidní Catwoman zustala ceským ctenárum zatím naprosto utajena... a dlouho se zdálo, ze stejný osud potká i Riddlera. Ovsem zatvrzelý fanousek hádanek si to líbit nenechal. Nechtejte vedet, jak docílil toho, ze se stal druhou hlavní hvezdou pátého az sedmého císla edice Comicsové legendy. Stejne byste mi neverili a slabsí povahy mezi vámi by to vubec nemusely rozchodit. Vezmete na vedomí, ze se tak stalo. Ostatne, pro vasi psychickou rovnováhu to stejne bude lepsí... V jiz zminovaném roce 1764 Gotham City vlastne jeste nestálo. Ale na míste, kde se dnes tycí (no, spís choulí do sebe) Stockmanova ctvrt, stávala tenkrát Stockmanova farma. A v podzemním chrámu pod stodolou se odehrál nepekný satanský rituál vyvolání démona, jménem Barbathos. Úcastnil se ho majitel farmy Jakub Stockman a pet jeho prátel, mezi nimiz byl i Thomas Jefferson (ano, TEN Thomas Jefferson). Rituál, jehoz cílem bylo démona ovládnout, se daril az do okamziku, kdy byl démon vyvolán - ted bylo uz jen treba probodnout hrud lidské obeti, která prosla sesti stupni zasvecení. Ten poslední krucek ale bývá vetsinou nejobtíznejsí a sestice muzu propadla pri zjevení démona panice. Prchli z chrámu a nechali v nem nejen zivou obet, ale i vyvolaného démona... "Kdokoli bude císti tyto zápisky, dozví se, jak odporných a bezbozných skutku jsem se dopustil se svými druhy na statku poblíze Gothamu." Z deníku Jakuba Stockmana, L.P. 1793 Kdyby Stockman zustal jen u úcasti na satanském rituálu, asi by ho do konce zivota pouze trápilo svedomí. On se s tím vsak nespokojil. Po triceti letech sveril vsechno papíru - postup zasvecení obeti, popis rituálu, proste vsechno. On sám si mozná ulevil, ale lidem, kterí zijí v Gothamu o dve stovky let pozdeji docela zavaril. Jeho deník totiz nasel Riddler a vzhledem k tomu, ze sám se cítil jako uz vyzrálý a sadistický zlocinec, rozhodl se získat démona pod svou vládu a stát se tak mocným pánem tohoto sveta. Ke zdárnému dokoncení plánu mu scházela jen jediná vec - lidský netopýr, který by prosel vsemi stupni zasvecení a stal by se obetí. Nepatrný problém. Riddler prece jednoho lidského netopýra zná. Na strechu mrakodrapu vylézá sfinga s hádankou a roztácí tak hypnotický kruh sílenství, behem kterého si Batman mimo jiné zatancí Danse Macabre se zombíky, podrízne nemluvne a bude stát tajemství svého zrození tak blízko, jak se mu to dosud nikdy nepodarilo. Scénár Petera Milligana zavádí Batmana hluboko do temne mystického príbehu, v nemz nadprirozeno funguje jako organická soucást bezného zivota - ne snad nejak nápadne a okázale, ale stojí vlastne v pozadí vseho, co se v Gothamu behem posledních dvou set let událo. Výborne vymyslená zápletka funguje a protoze se její dejové peripetie odvíjejí na sestasedesáti stránkách, nikde nepusobí dojmem uspechanosti a neobratnosti. Príbeh je na nekolika místech vrzen zpet prostrednictvím funkcních flashbacku, které jen umocnují takrka horrorovou atmosféru a postupne ctenáre dokonale vtáhnou do atmosféry satanského rituálu, který kdysi privedl do naseho sveta nepojmenovatelnou hruzu, ovlivnující nejen minulost a soucasnost, ale i budoucnost "temného mesta" a potazmo i jeho "temného rytíre". No, a postupne jsme se propracovali az ke kresbe. Ted, s odstupem casu, uz víme vsichni, jak ovlivnila prijetí této trídílné série a nezbývá nám nez brecet a tlouct hlavou o neco hodne tvrdého nad tupostí jeste ne zrovna vyzrálé comicsuchtivé generace u nás. Kresbu má na svedomí Kieron Dwyer. Jeho jméno je mi zcela neznámé a nevidel jsem zádný jiný jeho comics, kresba "Temného rytíre, temného mesta" ho vsak v mých ocích radí mezi dlouhý zástup "obycejných" amerických kreslíru. Je to vec zcela standardní, coz znací, ze velice kvalitní, nicméne ne nejak prevratne geniální a ovlivnující dalsí vývoj zánru. Barvy, mající na svedomí Adrienne Roy, jsou to samé - docela se mi líbilo barevné pojednání historických vsuvek. To vsechno je proste v porádku. Zádná supervec, ale slusný prumer. Co je navíc mimorádne dobré, jsou obálky. Vsechny tri spáchal Mike Mignola a hodne se mu povedly. Je vsak mozné, ze zrovna u nás veci prílis neprospely. Ceský ctenár, ve své vetsine nejspís neprílis znalý toho, jak to za oceánem chodí, si koupil sesit kvuli obálce, kreslené jeho oblíbencem a to, ze samotný príbeh maloval nekdo jiný, povazoval za zradu a odporný komercní trik. Do budoucna si tedy zapamatujme - v U.S. je proste bezné, ze obálku tvorí nekterá z malírských superhvezd, zatímco vnitrek dostane na starost nekdo z radových remeslníku. Není to ani zrada na ctenári, ani nic jiného - proste to tak chodí. Presto si vsak myslím, ze nic z výse uvedených skutecností nemelo na katastrofální prodejnost "Temného rytíre, temného mesta" rozhodující vliv. Cestí comicsoví fanové, ve své vetsine pravdepodobne rekrutující se spíse z mladsí cásti populace, se cítili podvedeni jeste jednou vecí, tentokrát vsak velmi. Zmlsáni pocítacovým coloringem nejnovejsích pecek ve stylu Loba, který Batmanovi predcházel v edici Comicsové legendy, nedokázali prekousnout skutecnost, ze "Temné mesto" pochází z pocátku devadesátých let a neustáli hrubý rastr tisku. Tato banalita, která vsem veteránum pripadá naprosto nepochopitelná, byla pravým duvodem Batmanovy zkázy a neprímo nás také pripravila o Hitmana, který se na stránky Comicsových legend uz uz chystal. Bohuzel. Pet desetiletí comicsové tvorby je u nás neprodejné kvuli tehdejsím omezeným technickým moznostem. Smutek halí celý Gotham, Metropolis a New York, superhrdinské basty... Od této chmurné zálezitosti bych ale ted uz rád utekl a vynesl konecný verdikt nad recenzovaným dílkem. Batman - Temný rytír, temné mesto je scénáristicky nejlepsím comicsem, který u nás vysel. Mluvím samozrejme o príbezích z normálních sérií, comicbooky (a v jejich cele Sin City) jsou o necem trochu jiném. Kazdý, kdo si na príbehu zakládá víc nez na kresbe, by nemel váhat. Jak uz ale bylo výse nastíneno, je takových lidí v Cechách dost málo... Autor: Radim Klimes
|
|
|
|
|