Barbar Conan aneb historický exkurz

"Panta rei," rekl by filosof. "Vse plyne," prelozil by to hbite latiník ("latiník" tezko, kdyz je to recky - pozn. skodolibého korektora). "Nevstoupís dvakrát do stejné reky," interpretoval by to vzápetí pedagog. A tak to vskutku je. Cas plyne neúprosne vpred, nic se nevrací a nic se neopakuje. Nemuzeme proto dvakrát vstoupit do stejné reky. Nicméne, vydavatelství Crew se o to pokusilo. A výsledek? Reka je pochopitelne jiná.

"O cem to ten clovek blábolí?" zacíná se ptát zmatený ctenár. Nuze, vezte ze tady blábolím o Comicsových legendách. Ty uz tady totiz jednou byly a není to tak dávno, aby clovek musel být vetchým kmetem, pokud by si chtel na ne vzpomenout. Celkem jich tenkrát vyslo devet a ackoliv na svých stránkách hostily takové megahvezdy comicsového nebe jako je Lobo a Batman, bídne zahynuly, údajne kvuli nezájmu ctenáru odrazených rastrovanou kresbou v jinak geniálním príbehu o Batmanovi. Jak se zdá, vydavatelství Crew má pocit, ze si zatím nerozmlátilo tlamu dostatecne, a tak si pozvalo na pomoc druhého hazardéra jménem Netopejr a spolecne Comicsové legendy vzkrísili. A jako první prichází na scénu bájný Conan.

Kdo je to Conan? No tuhle otázku snad nemyslíte vázne! Conan je prece nejslavnejsí postavou zakladatele zánru "Sword and Sorcery" (mec a magie) Roberta Ervina Howarda. Coze? Ze prý, kdo je to ten Howard? Ach jo… Kde bylo tam bylo, v jednom texaském mestecku se v roce 1906 naro… Ale houby!!! Snad si nemyslíte, ze vám tady budu vysvetlovat tak základní veci! Osobne neverím tomu, ze tuto recenzi cte nekdo, kdo o Conanovi a jeho duchovním otci neslysel. Pokud ano, má smulu. Jo, a taky má k dispozici predmluvu Honzy Kanturka v prvním císle obnovených Comicsových legend. At teda jde a vsechno si to tam nastuduje a nezdrzuje tady hloupými otázkami ostatní ctenáre, kterí by se uz v tomto clánku konecne rádi dozvedeli taky neco o recenzovaném díle.

Vsechno se to tocí kolem podtitulu této recenze. Comicsové legendy 1 jsou vskutku historickým exkurzem, a to v mnoha smerech. Tak za prvé, hluboko do minulosti, az do dob 15 000 let vzdálených ode dneska, nás zavádí samotný príbeh. Conanova dobrodruzství se odehrávají v dobe zvané Hyborskou (nikoliv Hyperborejskou, jak nám tvrdí úvodní text hned na první strane!), kterou Howard umístnil v rámci svého pseudohistorického sveta nekam napul cesty mezi potopení Atlantidy a archeologicky dolozenou minulost. Je to svet mimorádne barvitý a rozpracovaný a asi jenom málokoho zanechá jeho kouzlo nedotceného.

Za druhé je toto dílo historickým exkurzem do zivota samotného hlavního hrdiny. Conanova dobrodruzství sledujeme opravdu peclive od úplného zacátku (no dobre, kecám, preskocili jsme porod a prvních patnáct let zivota), cili od okamziku, kdy opoustí rodnou Cimmerii a vydává se do cizího sveta hnán svým tuláckým duchem, u Cimmeranu tolik neobvyklým. Sledujeme nejdrív jeho cestu na sever, do studených zemí "pseudovikingských" národu, pak se spolu s ním vybereme na jihovýchod do zlodejské Zamory a o neco pozdeji se poprvé podíváme i do Nemedie, jednoho z nejvetsích a nejbohatsích království kontinentu.

Tretím duvodem k narcení z historického exkurzu je puvod predlozených príbehu. Jedná se totiz o osm úplne prvních císel marvelovské série Barbar Conan. Vracíme se tak nekam do roku 1970, na úplný zacátek historie Conana coby comicsové hvezdy. Zádné krácení, zádné výbery, pekne chronologicky a se vsím vsudy – skutecný poklad pro vsechny sberatele!

I ctvrtý duvod by se nasel. Je jím kresba. Barry Windsor Smith se pozdeji docela proslavil, na Barbarovi Conanovi vsak patrne zacínal a je to videt. Dostáváme tedy exkurz do jeho rané tvorby, coz je mozná zajímavé z hlediska historie umení, uz méne vsak z pohledu bezného zmlsaného ctenáre uvyklého na rozmáchlou a hyperrealistickou kresbu comicsu poslední doby. Chce to opravdu víc nez beznou dávku tolerance, aby se clovek pres nekteré excesy prenesl. Tvrde na frak dostává jak perspektiva, tak i anatomie (osobne jsem asi nejhur rozdýchával kresbu kone na strane 159) a kompozice. Stojí vsak zato povsimnout si i jistého zlepsování výkonu pana Smithe, na coz ve své predmluve upozornuje i pan Kanturek. Pokud mu tento trend vydrzel, muzeme predpokládat, ze tak od toho dvacátého císla uz bude docela dobre mozné se na to dívat.

Nakolik je historickým exkurzem samotný scénár, se neodvazuji hádat, protoze netusím, jak dobre zavedeným autorem v té dobe Roy Thomas byl. Pravdou je, ze jeho výkon neskrípe ani zdaleka tolik jako výkon kreslíre. Príbehy jsou svizné a dobre se ctou, mají hlavu a patu (az na obcasné nelogicnosti v chování a zmeny v postoji postav) a docela dobre vystihují atmosféru Howardových povídek, ze kterých dve dokonce prímo poslouzili jako predloha scénáre. Jiste, originalita zde nestojí na prvním míste, autor se docela casto a s oblibou uchyluje k pouzívání zavedených klisé a schémat, co byste vsak od nenárocné konzumní "heroic fantasy" cekali, ze? Prekvapily me taky velice svezí a vtipné dialogy plné slovních hrícek, které sice vyznívají chvilkami trosku absurdne, kdyz je vedou postavy zamestnané bojem na zivot a na smrt, avsak dodávají deji na plynulosti. (Nakolik je to vsechno zásluhou prekladatele, to ví asi jenom Michael Bronec.)

Jak bych Comicsové legendy 1 zhodnotil jako celek? Jako první charakteristika mi nevyhnutelne napadá slovo "odvázné". Kvalita kresby uz jedny Comicsové legendy zabila. Jak potenciální ctenári prijmou toto nevyzrálé archaické dílo, navíc v cernobílém provedení (které je ale tentokrát puvodní, nikoli druhotné, zpusobené neúnosností produkce barevných comicsu v Ceské republice), to se neodvazuji odhadovat. Kresba a jistá jednoduchost prímocarých príbehu (pro hrdinskou fantasy bohuzel typických) – to jsou dve nejvetsí negativa tohoto pocinu.

Comicsové legendy vsak mají i nekolik velice silných pozitiv (a opet se dostáváme k pocítání): za prvé, apelují na ten záhadný sberatelský orgán, který má docela dost muzu a který napríklad i u me zpusobuje nekontrolovatelné slintání pri predstave víc nez trí set comicsových sesitu serazených na policce ve velice pekném a úpravném knizním provedení. Za druhé, apelují na vsechny fanousky cimmerského svalovce, kterých je opravdu hodne a kterí nepohrdnou novými príhodami svého favorita v zádné podobe. (Mezi námi, kdyz jsou ochotni kupovat ty neskutecné románové paskvily, které písou Howardovi pohrobci, byli by hloupí, kdyby si nekoupili tento comics, kde je príbeh porád jeste na docela vysoké úrovni a navíc se dusledne pridrzuje jak chronologie Conanova zivota, tak reálií Hyborského sveta.) Tretím pozitivem je opravdu dobrá technická a redakcní úprava (obzvlást si povazuji dvojstránku s puvodními obálkami, nicméne, rád bych vzkázal odpovednému redaktorovi Jirímu Pavlovskému, ze neexistuje nic takového jako "stalagnit") a ctvrtým velice rozumná cena.

Kdyz to tak sectu, rekl bych, ze je to 4:2 pro Comicsové legendy. V rámci objektivity mi tedy nezbývá, nez je doporucit. Zkuste být shovívaví k nekterým "zacátecnickým" neduhum tohoto dílka a dejte mu spolu se mnou sanci. Já osobne bych se docela nerad díval, jak se Comicsové legendy po prvním císle pridají ke svým predchudcum v rísi záhrobní.

Scénár: Roy Thomas
Kresba: Barry Smith
Vydal: Netopejr a Crew s.r.o., 2002

Autor: Ludovít Plata
Tento clánek byl publikován 21.5.2002 - dalsí clánky od tohoto autora