 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Strygy: Volání Pulnoci
U francouzského mainstreamu (tedy blbe cesky receno „stredního proudu“, proste takový popík v comicsu) mi vzdy nesedel fakt, ze kresba, potazmo obraz je jen jako hodne bohatá ilustrace. Hlavní je text. Scénáristi zásadne vypráví príbeh pomocí dialogu (dlouhých a znacne nudných) a dalsí tuny zbytecných textu. Samotná kresba jen dotvárí atmosféru, nahrazuje v literature známé popisné texty. Takze vlastne pak máte v ruce obrázkou knízku. Ale to já nechci, comics je prece o necem jiném. Je práve o souhre obrazu a textu, kde doplnuje jedno druhé.
Proc tyto dva predeslé odstavce? Protoze Volání Pulnoci me velmi prekvapilo absencí obou aspektu. Vzhledem k tomu, ze se jedná o klasický akcní thriller s prímesí lehkého tajemna, je az prekvapivé, jak málo textu zde najdete. Scénárista pochopil, ze v boji proste nikdo nemluví, zkuste v otocce nekomu vykopnout namírenou zbran a jeste prohodit (podle autora) vtipnou hlasku. Tady proste tohle neexistuje, stejne jako v reálném zivote, a tak nemáte problém se ponorit do príbehu, protoze si kazdý druhý panel neríkáte „jezíííís, co to mele“.
Ke scénári si jeste neodpustím obvyklé prehmaty a konflikty s realitou, kdy nekolikahodinové video z pitvy se vejde na disketu a podobne. Není to nijak velká pruda a vetsina lidí by si toho bez predeslého upozornení ani nevsimla. Ale já si proste rýpnout musel. Kresba je více méne klasická. To znamená, ze muzete ocekávat styl, který jste uz videli ve francouzských a belgických comicsem milionkrát, striktne realistický, pomerne vkusne kolorovaný. Poznáte vsechny postavy na první pohled (coz je moc dobre, na 48 stran jich je docela dost) a musím priznat, ze k príbehu tohoto typu bych asi ani zádný velký originality nechtel. Co musim pochválit, je práce se svetlem a stíny, nekteré scény jsou moc pekné, zvlást vypíchnu pronásledování starou továrnou, kde je to samá trubka, svetla málo a kreslír to nádherne ztvárnil. Takze i kdyz realistický styl, je na svoji trídu opravdu nadprumerný. Chválil jsem dost? Myslím, ze jo. Má cenu jeste neco dodávat? Tohle album bych rozhodne doporucoval do sbírky. Doufám, ze dalsí budou v podobném duchu (vzhledem k tématu se to muze zvrhnout raz dva) a ze nás ceká celkove výtecná série. Scénár: Corbeyran Autor: David Zachoval
|
|
|
Strygy je dalsí z celkem 10ti comicsových rad, které pro nás z Francie pritáhl BB Art. Jelikoz jsem na Comicsu velký neomezený vládce (ooo, sorry, pane vydavateli, tak druhý nejneomezenejsí vládce), samozrejme nejlepsí album sem si nechal pro sebe. Tím uz prozrazuju vlastne nápln této recenze. Ano, vázení, budu chválit.
Dalsí vec kterou byste mohli prumernému francouzskému comicsu vytknout, je nedostatek dobrých strihu. Prece jen angloamerický comics si bere hodne ze storyboardu a z filmu jako takového. Strih je to, co vás udrzí v napetí, pri deji, to co vás prilepí k príbehu tak, ze vzhlédnete az po zavrení onoho comicsu. Nechci zde zabýhat do mého oblíbeného hanení utahanosti evropské filmové produkce, ale onen vliv je znát.
Story jsem tak trosku natukl, o moc víc vám prozrazovat nebudu, jednak udelat to nekdo me, tak ho kopnu do holene (hned potom, co bych ho kopnul do koulí), druhak (píse se to tak?) jsem líný se moc rozepisovat. Ale pokud znáte X-Files, tak máte zhruba predstavu, v jakém duchu se príbeh nese. Jen upozorním, ze první díl je opravdu hodne první, protoze na konci víte priblizne tolik co na zacátku a co hlavne, uz jste natesený na dalsí. A tak to má být.
|
|